Může se vám to zdát přehnané, ale podvod či lest (a světe div se, anglický výraz pro podvod je ruse, což je také jméno zde recenzovaného titulu – R.U.S.E. ) je hlavní odlišností nového herního počinu Ubisoftu od ostatních real-time strategií (RTS) z období druhé světové války. Inu bylo třeba nějak oživit nabídku strategických klání, která už nějaký ten pátek stagnují. RTS mají nevděčnou pozici. Buď se jim vyčítá, že jsou podobné těm předchozím a jen kopírují již osvědčené principy v hávu nového herního prostředí a někdy dokonce i s příběhem, nebo jim hráči spílají, že jsou inovativní příliš, což nutí hráče učit se nové principy. Počítačoví stratégové jsou také mnohem náročnější a za své peníze chtějí dostat kvalitní produkt bez programových či logických chyb. Nestačí jim jen nějaké bum prásk střílení.
Singleplayer jako manuál pro boj
R.U.S.E. přináší nový pohled na druhou světovou válku. Vítězové totiž nemuseli být vždy lepší generálové, silnější armády nebo oblíbenci vrtkavé Fortuny. Nejlepší bojovníci totiž používají válečné lsti a různé triky, aby svého nepřítele  zmátli a jediným přesným úderem zničili.
Příběhová kampaň vás staví do pozice amerického velitele Jima Sheridana, který pátrá po zrádci s krycím jménem Prometheus v řadách Spojenců. Kvůli Prometheově záškodnické činnosti, jejíž hlavní náplň tkví v předávání kompletních rozkazů velitelům říšské armády a prozrazování aktuálních spojeneckých bojových pozic, padlo mnoho vojáků zbytečně a vaším hlavním úkolem je najít a zpacifikovat škodnou ve vlastních řadách.
Příběh se povětšinou posunuje mezi jednotlivými misemi pouze pomocí video sekvencí, jež jsou však velmi kvalitně provedeny. Hlavním smyslem kampaně je především nučit hráče všem možnostem, jež má k dispozici. Hra vám nabízí nekonečný počet možností, jak soupeře zničit. Nemusíte se však bát, že byste se museli učit nějaká složitá pravidla a herní mechanismy.
 Během plnění příběhových misí se dostane víceméně na všechna důležitá bojiště největšího moderního konfliktu v moderních dějinách. Od afrických písečných dun se postupně propracujete k italským slunným břehům až se nakonec přes operace ve Francii, Belgii a Holandsku objevíte v srdci Německa.
Tvůrcům se vcelku úspěšně podařilo namixovat prvky herní fikce s historickými reáliemi. Proto se při hraní budete pozastavovat a přemýšlet, zda se daná událost opravdu stala nebo jde pouze o fantazii tvůrců. Určitě potěší už několikrát recyklované vylodění v Normandii (ve strategiích se tak často neobjevuje) či velmi hutná atmosféra operace Market Garden. Zprvu opakující se mise typu „Dojeď, obsaď, braň určité území“ se postupem ve hře budou osvěžovat novými výzvami.
Vrchol představuje multiplayer
Mimo hlavní kampaň jsou v části pro jednoho hráče připraveny i samotné scénáře či samostatné mapy, které jsou vhodné zejména pro nacvičování nových akcí. Pokud se kolem R.U.S.E. vytvoří dostatečná fanouškovská základna, k  čemuž má tento počin předpoklady, můžeme v brzké době očekávat různé modifikace součástí hry, popř. úplně nové výtvory.
Hlavní chod však na hráče čeká v porovnávání svých schopností s reálnými hráči celého světa. Není nad chuť vítězství, které získáte proti rozumně uvažující bytosti někde na druhém konci světa. Tím ale nechci naznačit, že by v bojích proti umělé inteligenci stačil nějaký jednotný analogický postup. R.U.S.E. vám dostatečně zavaří mozkové závity, ale v bitvách multiplayeru hrozí jejich spálení.
Z nabídky si můžete vybrat 6 frakcí, které mají své specifické vlastnosti, slabiny a výhody. Tvůrcům se podařilo zkombinovat dovednosti jednotlivých národů tak, aby byly silné z jedné stránky boje, ale zranitelné z jiného úhlu pohledu. Je pouze na hráči, aby byl schopen využít předností své armády a potlačil její slabiny.
Realističnost vs. zábavnost
Specifické jednotky je nutné velmi moudře používat. Autoři zanesli do hry princip, který je všem RTS fandům dobře  znám, tzn. jednotka letadel je silná proti tankům, vyrovnaná v boji letadlo proti letadlu, ale téměř bezmocná v soupeření s protileteckou artilerií. Podobně fungují i ostatní jednotky, proto je dobré mít vybudované všechny složky armády a umně je využívat ve svůj prospěch.
Zisk materiálu pro stavbu jednotek také není žádná věda. Pokud se vám daří obsazovat různá skladiště, dostáváte určitý obnos peněz, za něž budujete posily do dalších bojů. Není na škodu si dobře zabezpečit tyto penězovody proti nepřátelům. Více skladišť logicky znamená větší převahu.
U jednotek neznáte jejich životnost, což se může jevit jako docela velký problém. V případě, že je vaše jednotka před zničením, tak se pokusí stáhnout z boje a pokusí se někde zregenerovat (zanesení paniky do průběhu boje nemohlo v rámci reality dopadnout lépe), nebo bude na bojišti zničena nepřítelem.
Jako v každé strategii hraje svou roli i využití terénu. Dostat své dělostřelce na vyvýšenou pozici představuje polovinu úspěchu. Velmi příjemné je využití lesa pro schování pozemních jednotek a následné přepadnutí nic netušícího nepřítele.  Občas se sice stane terén problém i pro vaše vojáky a jejich umělou inteligenci, ale nestává se tak často, aby hledali cestu skrz nepřátelské ležení.
Zdrojem jinakosti, o které jsem se zmínil na začátku, jsou tzv. R.U.S.E. karty. Jejich použitím získáte na čas nějakou „podvodnou“ výhodu. Můžete vytvořit fiktivní pohyb své armády, skrýt jistým typem neviditelnosti svojí armádu nebo na určitý čas přerušit komunikaci nepřátelům, čímž je v podstatě odsoudíte k totální dezinformaci ve vlastních řadách.
Vhodným využitím těchto cheatovacích karet můžete úplně změnit průběh boje. Soupeř si může být jistý svou převahou a brzkým triumfem, ale najednou se mu v týlu objeví vaše maskovaná armáda a nepřátelská taktika je v troskách. Je zřejmé, že tento herní princip nepřispívá k realističnosti hry (ona se jako realistická tváří), ale zvyšuje zábavnost, což je cesta k úspěchu.
A ono se na to hezky kouká
Po grafické stránce se nedá hře nic vytknout. Hra vyhoví jak stratégům akčnějšího rázu, kteří se rádi podívají na boj z blízka, tak vyznavačům čisté práce, kteří pohybují armádami jako s figurkami na šachovnici.
Na bojiště se můžete dostat v podstatě tak, že vidíte události z vlastního pohledu. Když si narolujete až úplně k vojáčkům  a tančíkům, můžete téměř cítit, jak to ve válečné vřavě vypadá.
Pokud si kameru oddálíte na maximální možnou vzdálenost, sympaticky se bojiště transformuje do mapy na stole, kdy jsou jednotky a armády znázorněny pouze symbolicky. Vše připomíná nějakou starou dobrou deskovou hru a pomáhá orientaci v dané situaci.
Prostředí je vymodelované nádherně. Od přírodních krás až po zpracování technických parametrů strojů a jejich poškození je možné pouze chválit. Výbuchy vypadají opravdu hezky.
Vše je navíc doplněno perfektním ozvučením, které umocňuje herní zážitek. Já preferuju PC hraní se sluchátky na uších a věřte mi, že R.U.S.E. jsem si opravdu užil. Hudební doprovod není nijak výrazný, ale neurazí. Přizpůsobuje se dění na obrazovce. Při bojích se hudba zrychlí a podporuje růst adrenalinu. V klidných pasážích hudba zvolní a dopřeje vám oddych.
Český distributor Ubisoftu Playman se opět pustil do lokalizace do naší mateřštiny. Až na několik maličkostí se jedná o úspěšné zvládnutí úkolu a můžeme jen doufat, že ve své překladatelské činnosti budou pokračovat stále tak úspěšně.
A co je na R.U.S.E. špatně?
Na každém výtvoru lze najít nějakou tu chybičku, když se člověk snaží. U R.U.S.E. se však moc snažit nemusíte. Jako hlavní problém bych označil nepříliš povedené označování jednotek. Jedná se zřejmě o pozůstatek konverze z konzolové verze. Velmi obtížně se přiřazují jednotkám tzv. „hot keys“, rychlé klávesy pro okamžité použití dané jednotky.  Pro RTS hráče docela nepochopitelná chyba, ale dá se s tím naučit žít (tedy hrát).
U jednotek ještě zůstaneme. Pokud máte zvolenou formaci označenou a někde ji pošlete, odoznačí se. Proto když potřebujete náhle změnit směr její cesty, musíte ji opět označovat, což především ve vypjatých bojích stojí cenné vteřinky, které rozhodují o úspěchu celé operace. Když jste pak nuceni kvůli této chybě opakovat danou část od uložené pozice, snadno vám unikne i nějaká ta nadávka.
Shrňme tedy nedostatky. Jde především o práci s jednotlivými formacemi vojáků, které můžou odradit některé hráče. Pro nepřipraveného uživatele se tak boj může změnit v neuspořádaný chaos, který se horko těžko musí snažit ukočírovat.
Přesto je R.U.S.E. kvalitní RTS hrou, která přichází s určitými inovacemi, jež budou mít dle mého názoru pravděpodobně úspěch. Nejsilnější stránkou hry je multiplayer. Právě na jeho přijetí bude stát případný úspěch či neúspěch v hráčské komunitě.
Verdikt
Ubisoft přichází na trh s real-timeovou strategií s oblíbenou tématikou druhé světové války. Je to docela odvážné, ale díky příklonu k zábavnosti (využití lstí a podvodů jako součást taktického boje) má velkou šanci na úspěch. Hlavní část herní doby strávíte v multiplayerových bojích, singlelpayerové části bych považoval se velmi kvalitní a povedený tutoriál, jež na dlouhou dobu pobaví.
Hodnocení
75%
Výrobce: Ubisoft
Distributor v ČR: Playman
Lokalizace: CZ titulky
Minimální konfigurace: Win XP/Vista/7, Dvoujádrový procesor, 1 GB RAM, Grafická karta 256 MB s podporou Shader Model 3.0
Portrét redaktora Jakub NěmecNarodil jsem se v Horní Bečvě, vesnice blízko Rožnova pod Rahoštěm, tudíž jsem Valach jak poleno. V současnosti však trávím většinu času v Opavě, kde dokončuju vysokoškolské studium. Herní koutek pro mě představuje prostor, kde si můžu vybíjet svou soutěživou povahu. Stal se jednou z mých výplní volného času, a proto jsem se rozhodl podílet se na jeho chodu. Mezi moje koníčky patří fotbal, knížky (především Stephen King) a útěky do přírody. |
