 Klasické staromilské RPG, které má potenciál nadchnout i současné hráče
O RPG hrách se s jistotou dá říct hned několik poznatků, které jsou všeobecně platné: poměrně dlouho trvá, než si osvojíte pravidla světa, ve kterém se pohybujete; strávíte neuvěřitelné kvantum času nad šlechtěním vašeho avatara, když budete přemýšlet, do jakých vlastností budete investovat zkušenostní body; během hraní přilnete ke své postavě jako ke členu rodiny a upřímně prožíváte jeho dobrodružství; při plnění úkolů zjistíte, že by se vám hodilo trošku jiné zaměření postavy, a proto si vytvoříte i jinou postavu, se kterou se vydáte na již známou cestu příběhem, ale s jiným přístupem; nevnímáte čas, který hraní RPG věnujete.
O hrách původem od našich západních sousedů, tedy ze Spolkové republiky Německo, můžeme najít taktéž nemálo charakteristických znaků: pěkně se na hry dívá, Němci mají rádi líbivé postavičky a uchvacující prostředí; vývoj jejich her se docela vleče, i když je očekává velké množství hráčů; ty německé hry, které se dostanou do širého světa, jsou úspěšné.
Herní počin Drakensang: Řeka času je německé RPG se všemi jeho klady a zápory, které plynou z výše uvedených vlastností. Těšíte se? Máte na co!
Pomalu ale jistě
Drakensang: Řeka času je prequelem (odehrává se o několik let dřív) k prvnímu dílu Drakensang: Das Schwarze Auge, který není mezi běžnými hráči příliš známý, především kvůli německé lokalizaci. Hráči, kteří první díl hráli, si u mé recenze můžou říct, že se nic nezměnilo. A v podstatě budou mít pravdu.
Vývojáři si pravděpodobně řekli, že nemá cenu měnit fungující koncept svého díla, a upravili několik nedostatků. Duchovním předkem Drakensangů je původně desková RPG hra, kde jde především o zábavu při plnění questů.
Hlavní příběh není založen na záchraně nějakého národa, popř. celé rasy. Děj se rozjíždí velmi ospale a během prvních tří, čtyř hodin se budete učit základy v jednoduchých úkolech (zde by bylo dobré doplnit „relativně“ lehkých úkolech, více níže). Náš hrdina se po úvodní výukové části připojí ke skupině bojovníků, kteří se snaží chránit města ve světě Aventurie před nájezdy pirátů.
Příběh však nepůsobí vůbec trapně a je velmi vkusně podaný. Především jsem ocenil pozvolný přístup k jeho vyprávění. Máte dostatek času nechat se pohltit světem Aventurie, zjistit, jak vše funguje, a podílet se na jeho chodu.
Člověk si sice může říct, že je to na utáhnutí celé hry málo, ale samotné plnění úkolů zábavné opravdu je. Největším záporem hlavní dějové linky je skutečnost, že sotva se příběh začne rozjíždět, hra končí. Uvidíme, jak si s touto situací poradí připravovaný datadisk.
 V případě Drakensangu jsou to vedlejší úkoly, jež tvoří nadmíru zábavnou část hry a notně tak prodlouží herní čas hlavní příběhové linky z 20 hodin na nejméně dvojnásobný počet. Nemůžete však očekávat akční orgie, jaké se odehrávají v současném králi fantasy RPG Dragon Age. Drakensang je spíše klasičtějším RPG, které klade důraz spíše na úvahu a taktiku než na krutopřísnou bitku.
Nosnou částí hry jsou také vtipné dialogy. Popichování vašich druhů skvěle doplňuje atmosféru hry, která se snaží navodit přátelskou atmosféru. Ona celá hra působí tak nějak naivně pozitivně, nikdo není zase tak zkažený, abyste se s ním nemohli nějak domluvit, lidé v Aventurii mají spíše kladnou povahu. To je příjemné zjištění v době, kdy se na nás valí hry, kde jsou všichni včetně hlavního hrdiny zkažení světem, ve kterém žijí.
100 a jedna možnost hraní
Tvorbě postavy budete muset věnovat mnoho času, než ji vyladíte dle obrazu svého. Mimo klasické volby pohlaví a rasy hrdiny máte na výběr neobvykle vysoký počet povolání (22), které mají rozsah od tradičních zaměstnání, jako např. bojovník, kouzelník, hraničář, mág, elementalista, zloděj, až po méně obvyklá, třeba piráta, šarlatána, amazonku (pouze pro ženského hrdinu), či alchymistu jen tak někde nenajdete. Na rozdíl od jiných RPG, která také slibují množství povolání, která však nejsou nijak zvlášť specifické, je u Drakensangu volba zaměření hrdiny velmi důležitá pro způsob hraní a pro přístup k plnění úkolů.
Ne vždy totiž musíte quest vyřešit jedinou cestou. Mimo obligátního mávání mečem a vrhání kouzel můžete úkol vyřešit využitím mrštného jazyka, kdy se úkolem prostě prokecáte a poštvete jednu stranu nepřátel proti druhé, oni se pobijí mezi sebou a vy slíznete smetanu, nebo se můžete zbavit nevhodné osoby vhodnou krádeží a podstrčením kradeného předmětu dané osobě a původní vlastník si to s ním hezky vyřídí. Možností máte na vybranou a znovuhratelnost Drakensangu nabírá na obrátkách.
Milým zpříjemněním je i volba, zda si necháte přiřazovat zkušenostní body podle způsobu svého hraní automaticky počítačem, nebo se budete mazlit se statistikami sami. Předem však upozorňuju, že volbou automatické úpravy přicházíte  o spoustu zábavy, která k RPG patří.
Vlastnosti a znalosti, které váš avatar již má, můžete zlepšovat dle libosti, ale pokud se chcete věnovat jiným činnostem, musíte se je nejdříve naučit a za to už budete muset pěkně zaplatit nějakému učiteli. Některá povolání se vám možná budou zdát zbytečná, např. stopování zvířat nebo bylinkářství, ale díky těmto milým doplňkům se dále rozšiřuje počet směrů, kterými se můžete ve hře vydat.
Další typickou složkou dobrých RPG her je výbava hrdiny. Zde Drakensang v této součásti hry působí opravdu jako nejlepší hry z devadesátých let, např. série Baldurs Gate nebo Neverwinter Nights, kde byl velký problém získat kvalitní svršky a zbraně pro vaši postavu.
Věřte mi, že se nebude často stávat, že byste měnili brnění nebo meč po deseti minutách. Kvalitní a magické předměty se ve hře nacházejí velmi sporadicky, a proto jsou všechny postavy na relativně stejné úrovni. Magický artefakt na vaší straně tak může velmi ovlivnit průběh bitvy.
Obtížnost směřuje hru mezi hardcoreové zážitky
Nejobtížnější součástí hry jsou zcela určitě souboje. Pro začátek jen naznačím: máte špatně vyladěnou postavu a nevyváženou družinu – neúspěch; volíte neopatrnou a riskantní taktiku – většinou neúspěch; nezasahování do bojů a spoléhání na náhodu – neúspěch; neuvážené vybírání misí – neúspěch.
Jak lze vidět, nejsou souboje v Drakensang jen takové zpestření při plnění příběhu. Hra klade na hráče poměrně vysoké nároky a potrápí jeho taktickou schopnost vést bitvy. I na střední úroveň jsou střety s nepřítelem velmi obtížné a zaseknete se u nich pěknou chvilku, než přijdete na slabinu protivníka. Systém boje je totiž založen na hledání silných stránek nepřítele, které musíte eliminovat, a slabých stránek, kterých musíte využít.
Postoj vývojářů k soubojům je velmi pragmatický. Tvůrci prostě nutí hráče, aby svou postavu ovládli a maximálně se sžili s jejím bojovým stylem. Časté neúspěchy v bitvách můžou hráče dovést až k depresivním zásekům ve hře. Po každé prohrané bitvě totiž následuje smrt a relativně dlouhé načítání poslední uložené pozice ve hře. Je sice milé, že v rámci retrospektivního vyprávění se s vaší smrtí ozve posluchač příběhu bránící se, že takhle to přece nemohlo být, že jste přece nezemřeli, ale neustálé načítání pozice se stejně stane otravným.
Na tomto místě bych chtěl potencionální hráče důrazně upozornit, aby si ukládali pozici před přijetím nové mise. Může se totiž stát, že opravdu bude nad vaše síly, vaše postava prostě nebude na dostatečně vysoké úrovni, a v Drakensangu nejde quest prostě vzdát a vrhnout se na jiný. Musíte přes misi projít, nebo načítat poslední save.
Nyní se již dostanu k samotnému průběhu soubojů. Princip je založen na kombinace realtime strategického boje s tahovými prvky. Je to takový mutant mezi souboji z akčních her, kde rozdáváte pokyny, které se plní v určitém pořadí po určitých časových úsecích. Pohodlnější pohyb po bojišti jistě zpříjemní možnost souboj si zapauzovat pomocí mezerníku, promyslíte si pokyny pro členy družiny, zadáte pokyny a opětným stiskem mezerníku se opět vrátíte do průběhu bitvy. Než k systému přivyknete, budete muset nějaký ten souboj absolvovat. Po čase se vám vhodný přístup dostane do krve a není problém bojovat i proti velké přesile.
Příběh podporuje i stylová grafika
Na začátku jsem psal o preciznosti a pohádkovosti německých her. Tento herní počin není výjimkou. Postavy jsou velmi detailně zpracovány a budete se bavit již při jejich tvorbě. Není to sice žádné The Sims, ale opravdu to má úroveň. Při pohybu se váš hrdina nijak divně neklátí a hýbe se vcelku uvěřitelně. Mimika obličejů při rozhovorech je také na slušné úrovni.
Animace postav během soubojů je velmi pěkná. Pohyby postav se zbraní v ruce jsou velmi realisticky provedeny. Občas  se vám stane, že zapomenete sledovat průběh bitvy a budete se dívat na souboj dvou postav a budete se jen kochat. Horší je situace magických představení. U hry fantasy charakteru bych čekal mnohem větší a opulentnější ztvárnění kouzel.
Více výhrad bych měl k vyobrazení prostředí. Města jsou vytvořena opravdu nádherně, hýří životem a máte se pořád na co dívat. Po městě se budete chvílemi jen tak procházet a hledat zákoutí, které skrývá všelijaké překvapení. To se ovšem nedá říci o neosídlených částech Aventurie. Nemůžu říct, že by na mě působil les či pobřeží sterilně, ale někdy se příliš opakují motivy a chybí nějaké to překvapení. Vše zachraňuje osvícení interiérů i exteriérů, které dodávají hře pohádkový charakter.
Dabing a ozvučení jsem si jako obvykle nechal na závěr. Hudba je vskutku skvostná, jak by řekl klasik. Středověké motivy v kombinaci s inovativním přístupem dodávají hudebnímu doprovodu šmrnc a hezky se poslouchá i sám o sobě.
Jiná situace je v dabingu postav. Anglické namluvení postav na mě působí tak nějak nemastně neslaně, řekl bych, že chvílemi i nepřítomně. Chybí nějaký zápal pro věc. Dle informací Playmana by se ovšem mohl zpřístupnit i německý dabing, který je dle referencí o řád lepší. To by ovšem nemuselo vyhovovat uchu českého hráče. Každý nechť se rozhodne dle svého... Lokalizace v provedení českého distributora hry proběhla opět na jedničku.
Verdikt
Drakensang: Řeka času potěší především fanoušky klasických přemýšlivých RPG titulů (mezi které se počítám, což se samozřejmě projevilo na hodnocení), kteří se slzou v oku vzpomínají na epické a zároveň obtížné putování v Baldurs Gate a jemu podobných her. Menší nedostatky v grafice, která může působit zastarale, nadmíru kompenzuje atmosféra, která z titulu přímo dýchá. Musíte však mít trpělivost, abyste se mohli do příběhu a světa Aventurie naplno ponořit.
Hodnocení
85%
Výrobce: Ubisoft
Distributor v ČR: Playman
Lokalizace: CZ titulky
Minimální konfigurace: Win XP/Vista/7, Dvoujádrový procesor, 1 GB RAM, Grafická karta 256 MB s podporou Shader Model 3.0
Portrét redaktora Jakub NěmecNarodil jsem se v Horní Bečvě, vesnice blízko Rožnova pod Rahoštěm, tudíž jsem Valach jak poleno. V současnosti však trávím většinu času v Opavě, kde dokončuju vysokoškolské studium. Herní koutek pro mě představuje prostor, kde si můžu vybíjet svou soutěživou povahu. Stal se jednou z mých výplní volného času, a proto jsem se rozhodl podílet se na jeho chodu. Mezi moje koníčky patří fotbal, knížky (především Stephen King) a útěky do přírody. |
