Tento podzim se najednou vyrojily dvě hry z prostředí Might & Magic. Recenze na Heroes 6 se objeví později, přece jen je to komplexní a vysoce návyková záležitost, která se nedá jen tak sfouknout. Menším bratříčkem hrdě nesoucí titul M&M je Clash of Heroes (dále CoH). Tato logická hříčka nezatíží váš počítačový hardware, ale prověří váš mozkový software.
Děj není jen pojítko mezi souboji
Příběhová linka není u CoH dominantou, ale jde jasně vidět, že tvůrci ho neodbyli. Časově se nacházíme 40 let před dějem Heroes of Might & Magic 5. Máte tedy jedinečnou možnost poznat rodiče jednotlivých hlavních postav této ságy. Nováčci v M&M světě se však nemusí děsit. Znalost světa není podmínkou pro plné prožití hry, fanoušci však najdou několik skvěle umístěných odkazů a setkají se s oblíbenými jednotkami z HOMAM 5, které mají v CoH jiné funkce.
Děj začíná tajným setkáním lidí, elfů a čarodějů, kteří jsou určeni k hlídání tajemného artefaktu, který má zabránit démonům, aby vkročili do zemí Ashanu. Někdo z jejich kruhu je však zradil a všichni byli zabiti. Tedy všichni až na jejich děti. A právě za ně se budete pouštět do lítých bojů, budete obnovovat přátelství a aliance, a určitě nikoho nepřekvapí,  že zaženete démony zpět do jejich děr a obnovíte klid a mír, alespoň do děje HOMAM 5.
Příběh je vyprávěn předělovými scénami v herní grafice, která je příbuzná s japonským pojetím komiksu. Nemusíte se bát, že by vám z rozhovoru mezi postavami něco uteklo, sami si posunujete dialog dále. Dialogy sice nejsou dabované, ale obličeje postav, které mluví, vás bohatě zabaví.
Samotné vyprávění děje není jen nějakým lepidlem mezi souboji, do nichž se budete pouštět. Čeká vás několik zajímavých zvratů a překvapení, jichž u logických her moc není. Bystřejším hráčům bude po hodince hraní jasné, kdo stojí za celým komplotem, který by umožnil příchod démonických sil, ale než se dostanete k finálnímu souboji, zažijete množství dobrodružství.
Jednoduchý a funkční princip je hlavním kladem hry
Samotný prolog hry, který vás uvede do děje, slouží zároveň jako tutorial. A musí se uznat, že se povedl náramně. Nejenže okamžitě chápete motivace jednotlivých postav k boji proti nepříteli, ale docela rychle a snadno si osvojíte herní principy. Ne že by byly nějak složité. Zpočátku používáte jen slabé jednotky s několika základními údery.
Na začátku souboje se vaše aktuální jednotky (sami si vybíráte, které chcete používat) rozestaví po hrací ploše, jenž připomíná šachovnici. Máte určitý počet tahů, během nichž můžete přesunovat své bojovníky, abyste sestavili nějakou formaci, odstraňovat ty postavičky, které překáží, nebo si můžete zavolat posily. Pokud vytvoříte trojici ve vertikále, sestavíte útok, který se spustí po určitém počtu kol. Cílem je zasáhnout začátek soupeřova hracího pole. Horizontální trojice vytvoří hradbu.
Po vyplýtvání vašich tahů se ukončí kolo a na řadě je váš protivník. A tak se vše opakuje pořád dokola, dokud jednomu z bojovníků nedojdou životy. Velmi jednoduchá pravidla, které se opravdu rychle naučíte během několika málo šarvátek.
Počet možných kombinací v soubojích nemá meze
Aby nebyla hra tak plytká, musíme přidat něco extra. Co takhle komba, která vytvářejí mocnější útoky nebo odolnější  hradby? Nebo využití principu umazávání postaviček tak, aby byla vytvořena formace, čímž získáte tah navíc? To už se vám pomalu začnou vařit mozkové závity.
S postupem hry se navíc dostanete ke speciálním jednotkám, které vládnou mocnými speciálními útoky a navíc mají ještě nějaké pasivní vlastnosti. U nižších speciálních jednotek musíte zařadit dvě základní jednotky stejné barvy za elitního bojovníka, tím se spustí odpočet jeho útoku. Nejsilnější jednotky si žádají čtveřici za svými zády, čímž se spustí většinou docela dlouhý interval do útoku, který je ovšem silnější.
Základní jednotky máte v neomezeném množství, zatímco o speciální bojovníky můžete přijít (jsou-li zničeni před svým útokem). Nebojte se, že by nebyla možnost získat je zpět, po mapě jsou rozesety jejich příbytky, kde si je můžete dokupovat. Je to vlastně jediné využití peněz a zdrojů, které získáváte za souboje a nacházíte na mapě. Během celého hraní se mi nestalo, že bych měl nedostatek surovin k nákupu silných bojovníků.
Ke všem možnostem, které již teď hra nabízí, musíme přičíst specifického hrdinu, se kterým se pohybujete po mapě. Pohyb po světě není omezen na kola, jak to známe z HOMAM, jste ovšem omezeni v pohybu cestičkami, které tvoří síť po celém herním světě. K ovládání bych doporučil spíše šipky na klávesnici, nežli neustálé klikání myší na body rozeseté po mapě - přece jen lze jednoduše poznat, že CoH je konverzí z konzolí.
Každý hrdina má své specifické vlastnosti, které podstatně ovlivňují průběh souboje za jednotlivé národy, a jedno kouzlo, které se nabíjí zraňováním soupeře, obdrženým zraněním nebo tvorbou komb. Na každé mapě je rozmístěno i několik artefaktů, které doplní ještě jednu vlastnost, kterou bude hrdina a jeho bojovníci mít.
S podstoupený souboji roste úroveň vašeho reka, čímž se mu přidá počet životů. Levelují i vaše jednotky - s vyšším levelem mají silnější útoky. Maximální úroveň jednotek je pátá, hrdinova může být ještě jednou tak vysoká.
Když všechno sečtete, vidíte sami, že se vám nabízí neuvěřitelně široký počet možností, díky kterým si přizpůsobíte herní styl přímo vám na míru. Navíc má každý národ specifický přístup k boji, tak si můžete počet možností ještě vynásobit pěti.
Během hraní se dostanete k jednotkám a hrdinům pěti národů - elfové, lidé, kouzelníci, démoni a nemrtví. Hrdiny jsou děti ochránců artefaktu a po složitých dějových kličkách (teleporty, jeden z hrdinů musí dokonce zemřít - jak jinak by se mohl přidat k nemrtvým?) se každé z dětí připojí k jedné z frakcí. Každé si prožije svůj příběh, které o kousek poodhalí pozadí příběhu, aby se na konci mohli společně pustit do finálního souboje.
Souboje, na kterých vzniká vysoká závislost
Jednoduchý princip a důraz na vaše schopnost - CoH opravdu důkladně prověří vaše logické a taktické myšlení, mají za příčinu u pravidelných hráčů velmi známý efekt, jenž můžeme pojemnovat "Ještě jeden souboj a jdu spát." Ani se  nenadějete a venku začne svítat.
Souboje totiž postupem času získávají na obtížnosti, která ke konci hry vygraduje tak, že i jeden chybný tah bude stát za vaší prohrou. Závěr CoH je opravdu nevyváženě obtížný. Zatímco jste čtyřmi akty propluli docela v pohodě, pátá část příběhu opravdu představuje výzvu.
Naprogramovaní soupeři hrají přiměřeně ke svému levelu. Pokud mají nízkou úroveň, dělají často chyby a jsou méně zákeřní. Nepřítel s úrovní deset a výš už si dovolí několik komb za tah a vy se budete drahnou chvíli jen bránit, než budete moct zaútočit. Počítač skvěle reaguje na vaše tahy a má k dispozici několik variant útoku.
Při některých soubojích s těžkými bossy budete muset mít i štěstí, protože herní obrazovka se při každém souboji načte jinak a několikrát se mi stalo, že již po prvním kole jsem čelil několikanásobnému útoku ze strany soupeře a nezbylo mi, než abych tvořil velmi dobrou obranu. O štěstí je i volání posil, kdy se jednotky přidají na vaše pole tak, že spíše překáží, než aby byly prospěšné.
Vývojáři si dali práci s tím, aby hráč nepodlehl dojmu, že se souboje neustále opakují a pouze roste jejich obtížnost. Principem některých šarvátek je například zasáhnout daný objekt v jednom tahu, např. abyste se dostali do hradu, musíte najednou zničit oba mechanismy otvírání brány, pokud trefíte jen jeden, v dalším tahu je opravený.
Samotnou kapitolou jsou souboje s bossy, které jsou velmi osvěžující. Musíte nejdříve přijít na princip, který je třeba využít a poté jej použít se správným načasováním. Porážka bosse tedy není  dílem náhody nebo neustálým opakováním útoků. V těchto bojích projevili vývojáři neobvyklou dávku originality, za což jim letí pochvala.
Úplně jiný rozměr dostávají souboje v multiplayeru, protože pouze lidský soupeř vás může překvapit neobvyklým tahem či totálně destruktivní taktikou, která může slavit úspěch. v multiplayeru můžete hrát i za jiné postavy, než jsou k dispozici v příběhu, v současnosti vyšel ještě přídavný DLC balíček se zápornými postavami.
Mimo soupeření s někým přes internetové připojení zůstává již tradiční možnost pro hry ze světa M&M a to hraní u jednoho počítače. Nabízí se tak řešení mnoho sourozeneckých sporů o to, kdo vynese koš či umyje nádobí. Rychlý souboj totiž trvá okolo pěti minut, což je mnohem méně, než nekonečné hádky o to, kdo vysával naposledy.
Audiovizuální stránka neurazí
Grafický kabátek jsem již nakousl hned na začátku. Vše je kreslené s nádechem japonské tradice. Kdo hrál logickou hru Puzzle Quest, bude jako doma. Z celého vizuálu přímo čiší snaha o jeho přizpůsobení k účelu hry.
 Nečeká na vás nějaká motion capture videosekvence, jež by vás lákala k hraní. Nekonají se grafické orgie, ale efekty, které se při soubojích objevují vypadají velmi pěkně. Mapa světa působí živým dojmem a máte pocit, že se pořád něco děje.
Zvuková stránka je velmi kvalitně zpracovaná. Když oželíte dabing postav a budete se věnovat pouze zvukovým efektům, nemůžete být zklamáni. Každá jednotka má svůj zvukový doprovod útoku a i díky tomu působí hra docela dynamicky. Hudební doprovod je protkaný fantasy prvky a odkazy na HOMAM série, ale nedosahují velkých symfonických děl typické pro svého většího bratříčka.
Překlad si vzalo na starost opět vydavatelství Playman a tradičně svou práci zvládl na jedničku.
Verdikt
Might & Magic: Clash of Heroes je skvělá hra, která nabízí svěží zábavu o školních přestávkách, v pauzách mezi učením nebo během reklam v televizi. Jednoduchý princip, který pochopí i malý školák s nezvyklou škálou možností nabízí perfektní trénink pro vaše mozkové závity. Herní doba kampaně okolo 20 hodin a nekonečný čas v multilpayeru s přívětivou cenou pod 400 Kč je i pro nepravidelné hráče velmi lákavou nabídkou.
Hodnocení
85 %
Výrobce: Ubisoft
Distributor v ČR: Playman
Lokalizace: CZ titulky
Minimální konfigurace: Win XP/Vista/7, Dvoujádrový procesor, 1 GB RAM, 2 GB na HDD, Grafická karta 256 MB s podporou Shader Model 3.0 (berte s rezervou)
Portrét redaktora Jakub NěmecNarodil jsem se v Horní Bečvě, vesnice blízko Rožnova pod Rahoštěm, tudíž jsem Valach jak poleno. V současnosti však trávím většinu času v Opavě, kde dokončuju vysokoškolské studium. Herní koutek pro mě představuje prostor, kde si můžu vybíjet svou soutěživou povahu. Stal se jednou z mých výplní volného času, a proto jsem se rozhodl podílet se na jeho chodu. Mezi moje koníčky patří fotbal, knížky (především Stephen King) a útěky do přírody. |
