Reklama 125x125px
Advertisement
Reklama 515x115px
Advertisement

Assassin´s Creed: Revelations
Hodnocení čtenářů: / 12
SlabéVynikající 
Autor: Jakub Němec   
Čtvrtek, 2. únor 2012


Jestli se zajímáte o počítačové hry, což je velmi pravděpodobné, a pokud čtete tento článek, tak jste určitě byli vystaveni působení současného herního fenoménu Assassin's Creed. Pokud vám tento pojem nic neříká, bez legrace vám doporučuju vrátit se zpět k prvnímu dílu, abyste nepřišli o to nejcennější, co novinka Assassin's Creed Odhalení (anglicky Revelations, proto dále ACR) nabízí - finále propracovaného příběhu.


Náš STARÝ známý


          Od příběhu můžete v ACR čekat jen to nejlepší. Celé hraní Assassin's Creed her evokovalo více otázek než odpovědí. Současný díl má proto zcela jasnou úlohu - spoustu z nich odhalit. Nemusíte se bát, že by se neobjevily nějaké nové záhady, jež by nebylo třeba rozluštit.

Jak jistě víte, celý princip hry je založen na cestování časem pomocí informací uložených v DNA, které rozšifrovává přístroj
ACR_1.jpg jménem Animus. Na konci AC Brotherhood se Desmondovi Milesovi (ústřední postava série) stane menší nehoda - jeho mysl je uvězněna v programu Animu a nemůže se z něj dostat ven. Proto musí najít konec Eziových myšlenek a doufat, že tak svou mysl osvobodí.

Ezio Auditore da Firenze se vydává na přelomu 15. a 16. století (zlom mezi středověkem a novověkem) do míst, ve kterých se pohyboval během svého života Altair (tzn. do dnešního Turecka, v té době na území ovládané Osmanskými Turky).

Jak je dobrým zvykem tvůrců, Ezio se setká s velkým počtem reálných postav, které budou hrát v ději důležitou roli, mezi nimi vyniká budoucí vládce Osmanů Suleyman (konec historického okénka).

Náš oblíbený hrdina však nepřijíždí do Masyafu a Cařihradu na dovolenou. Jako člověk vyššího věku (což mu postavy příběhu neustále a rády připomínají) se chce konečně dozvědět, jaké síly ovládají jeho život. Jeho překvapení nezná mezí, když v Masyafu naráží na skupinu templářů, hledající zde tajemnou Altairovu knihovnu.

Tempo odvíjení příběhu záleží jen na hráči. Pokud se budete věnovat striktně hlavnímu ději, bude vás hraní opravdu hodně
ACR_2.jpgbavit, protože hlavní příběh má neuvěřitelný spád. Tajemství šifrované v knihách, zrada v sultánských komnatách, infiltrace k janičářům, Eziova životní láska, Subject 16 - to vše na vás čeká a je toho samozřejmě mnohem více.

Autoři scénáře se opět nevyhnuli humorným situacím (pomsta pěvcům z italských měst - kdo by si do nich opravdu rád nepraštil?, a zpívající Ezio patří k vrcholu ironie). Hlavní příběh vám ovšem nezabere více než deset hodin hraní. Není to moc, ale každá událost vám více otvírá oči a vy konečně chápete, o co se celou dobu bojuje.

Mezi nejemotivnější chvíle patří dějové střípky, ke kterým se Ezio dostává pomocí Altairových klíčů. Prožijete neznámé okamžiky osudu Altaira před prvním dílem série i po zisku Jablka - úlomku ráje. Jeho oddanost věci, tzn. boje templářů a asasínů, poznamená celý jeho osobní život a v závěrečné vzpomínce se opravdu neubráníte dojetí.

Skvěle gradovaný příběh nachází své završení, které je jedno z nejlepších v herní historii. Já se jen tiše modlím, aby bylo od postavy Ezia upuštěno (klidně mě kamenujte), protože tohle je rozloučení na úrovni.





trailer



Vedlejší úkoly herní čas téměř zdvojnásobí
       
         
         Hlavní dějová linka by hráčům zmlsaným Assassin's Creed 2 a Brotherhoodem určitě nestačila. Tak jak jsme zvyklí, celé herní prostředí (podíváme se do Masyafu, Cařihradu a podzemního města Cappadocii) je protkáno různými výzvami a
ACR_3.jpg bočními questy. Jejich plnění je dobrovolné a nemá na hlavní příběh žádný vliv. Za některé dostáváte cenné artefakty (brnění, zbraně, přísady), jež vám ulehčí postup ve hře, jiné zlevní najímání pomocníků a některé plníte jen tak pro dobrý pocit.

V AC Brotherhood se osvědčil princip plné synchronizace - buď plníte úkol dle obrazu svého a nějak si poradíte, nebo můžete postupovat přesně podle zadání, což je o něco obtížnější. Na rozdíl od ACB je ovšem dosažení 100% synchronizace v ACR mnohem méně obtížné. Někdy použijete princip pokus-omyl, ale v podstatě nemáte problém zjistit, jak misi úspěšně splnit. Každou vzpomínku můžete opětovně hrát, takže není problém kýžených 100% dosáhnout.

Vedlejší mise se nejčastěji týkají asasínského bratrstva, které musíte v Konstantinopoli posílit. Pomůžete nějakému člověku z nouze a on se za odměnu přidá na vaši stranu. Poté máte k dispozici skvadru bojovníků, které můžete přivolat
na pomoc, když budete v největší tísni. Nejčastěji je však budete posílat na akce po celém Středomoří, kde budou bojovat za asasínskou věc a přitom získávat nové zkušenosti.

Po městě jsou rozesety templářské věže, které kontrolují danou oblast. Stejně jako v ACB je můžete dobýt a všechny
ACR_4.jpgobchody (krejčí, doktor, kovář, knihkupec a bankéř) dané oblasti jsou k dispozici pro vaše nákupní choutky. Systém obchodů zůstal nezměněn a tak se v průběhu hry otvírají nové předměty, kterými můžete vybavit svého bojovníka (brnění, zbraně, knihy, barva oblečení nebo vaky).

ACR však přináší novinku, která dává důležitosti věží nový rozměr. Templáři je totiž mohou získat zpět. Jejich dobývání můžete zastavit v minihře, v níž svou základnu hájíte. Po střechách a cestách rozmisťujete asasíny, kteří sami bojují. Vy jste jen stratég dávající pokyny. Osobně jsem se bránění co nejvíce vyhýbal, protože je stále stejné a docela dlouho trvá. Vyhnout se této povinnosti je docela snadné, stačí být co nejvíce nenápadný, popř. snižujete svou známost (v ACR odpadá trhání plakátů, ale stále můžete podplácet heroldy, kteří jsou na každém kroku, nebo likvidovat templářské úředníky).

Do každé z vašich základen můžete umístit svého zástupce z řad asasinských rekrutů. Samozřejmě je nenecháte ve štychu a zkoušíte se je jako jejich mentor co nejvíce naučit. Proto se pokoušíte pomoct udělat pořádek v dané čtvrti, jde o velmi dobře připravené mise. Navíc se při jejich plnění seznamujete s templářskými osobnostmi, za něž máte možnost hrát v multiplayeru, prostě kvalitně promyšleno.

Stejně jako v předchůdci ACR se objeví i tři frakce, které vám budou k ruce, když se budete chtít zbavit nepohodlných patrol nepřátel a stráží. K dispozici máte zloděje, žoldnéře a místo kurtizán se objevují cikáni. Pro každou frakci můžete
ACR_6.jpg splnit pouze jeden úkol, což je podezřele málo k přihlédnutí k ACB.

Každá frakce pro vás má připravenou sadu výzev, které prověří vaše schopnosti a odměnou vám bude zbraň či sleva jejich najímaní. Navíc jsou přichystány i výzvy v asasínských schopnostech a v používání nové zbraně - bomby. K těm se váží i mise, jež můžete plnit pro Piri Reise. Po mapě je rozeseto ještě kopec miniúkolů, na něž narazíte sami.

Velmi příjemným zpestřením jsou i vedlejší příběhové mise za Desmonda. Po herním světě sbíráte fragmenty Animu, které otevírají úrovně na Desmondově ostrově, jež osvětlí jeho minulost, než jsme jej poznali v prvním dílu. Všechny úrovně jsou koncipovány jako 3D hádanky, které řešíte z pohledu první osoby. Nejvíce mi při jejich plnění vystupovala na mysl podobnost s Portalem, který je principem asi nejblíže k pojetí těchto logických hříček.





Ezio nepatří do starého železa

            Na svůj věk se umí Ezio ještě pořádně ohánět vším, co se zbrani podobá. Veškerý inventář, známý z minulých dílů, zůstal, pouze vysunovací čepel zaznamenala kosmetické změny. Je totiž zahnutá, což dává zcela nový rozměr bojům, ACR_5.jpgkdy si můžete nepřítele přitáhnout, popř. ho přehodit při útěku.

Zahnutá čepel však zaznamená největší úspěch při pobíhání po střechách městských domů a chrámů. Po celém Cařihradu jsou rozesety stojany s napnutými lany, které zrychlí cestování mezi jednotlivými místy a dopřejí vám moment překvapení při náhlých útocích na stráže.

Souboje jsou na můj vkus mnohem jednodušší a i obávaní janičáři pro vás po pár soubojích nebudou překážkou, i když budou v obrovské přesile. Můžeme to snad obhájit pouze Eziovou zkušeností v boji, kterou za svůj život nasbíral. Je velmi snadné přejít do efektního a zároveň efektivního smrtícího komba, kterým zmydlíte při dobrém cviku i dvacítku nepřátel jakoby nic. Vše vypadá úchvatně, pěkně se to hýbe, krev stříká na všechny strany a vy si jen říkáte, kde se to ten synek všechno naučil.
ACR_7.jpg Zpomalovačky na konci šarvátek dají vzpomenout na současné akční filmy, kterým se v soubojích ACR určitě vyrovná.

Nejkontroverznější částí celého ACR jsou bomby, kterými může Ezio disponovat. V 16. století už nebylo využití střelného prachu nic zvláštního. Především v orientálních zemích, jež měly blízko k Asii, nepřekvapí, že se konstruovala různá výbušná zařízení. Jejich využití není k úspěšnému pokoření hry nutné, ale můj názor je takový, že bomby rozšiřují hratelnost a nabízí novou škálu taktického postupu misemi.

Bomby vyrábíte ze surovin, které nacházíte doslova na každém kroku. Některé, jako střelný prach, je docela snadné najít, ovšem pro výrobu těch nejpůsobivějších bomb je zapotřebí zvláštních materiálů, které jen tak nenajdete (za všechny třeba lepivý obal). Bomby konstruujete ve specializovaných místech, které jsou rozeseté po celém městě v hojném počtu, a jejich příprava je čistě intuitivní. Ihned víte, co vaše bombička umí a můžete si to navíc okamžitě otestovat v tréninku.

Bomby můžeme rozdělit do tří skupin - výstražné, odlákávající pozornost a smrtící. Kombinací, které můžete vytvořit, se
ACR_8.jpgblíží stovce, takže se můžete dostatečně vyřádit na hledání té vaší nejoblíbenější. Po troše cviku se stanou výbušniny vaším neocenitelným pomocníkem, kterého se později nebudete chtít vzdát.

Populární parkour po historických stavbách, který se stal jednou z nejvýznamnějších charakteristik AC série, zůstal zachován a ve většině případů je pohyb velmi plynulý. Ezio už neskáče tam, kde nechcete, šplhání je docela intuitivní a nezaznamenal jsem žádný podstatnější problém.

Na rozdíl od předcházejících dílů ale nepůsobí ACR jako učebnice dějepisu. Informace o jednotlivých osobách a stavbách zůstaly zachovány ve své šíři obohacené o zajímavosti, které se vám usadí v hlavě, ale není jich takové množství, s nímž jsme se mohli setkat při pohybu v kulisách renesančních italských měst.






story trailer



Grafické zpracování vázne

            Po grafické stránce patří ACR k lepšímu průměru. Ne že by se na to špatně koukalo, ale při prvním pohledu vidíte nedokonalosti. Sem tam se objeví rozplizlé textury nebo nějaká šílenost, která praští do očí. Občas se Ezio začne naACR_9.jpg obyčejném schodu chovat, jako by stál na okraji obrovské propasti.

Musí se nechat, že si tvůrci do detailu pohráli s hlavními postavami a historickými stavbami. Vše se nese v duchu orientální pohádky, je to v podstatě takový kompromis mezi AC v Itálii a Princem z Persie. Celkově to ale funguje na jedničku a pocit z návštěvy Blízkého východu se opravdu dostaví.

Lokace jsou dobře koncipovány. Neztratíte se, hned víte, kam máte běžet a jak se tam dostanete. K orientaci v terénu pomůže buď minimapa nebo velký plán lokace schovaný pod klávesou Tab. Především tajná místa jsou jako dělané pro fanoušky dynamických logických hádanek.

Prostředí je občas trošku jednotvárné, ale malé klikaté uličky střídají velké zahrady a pohyb v nich vám přijde přirozený. Pokud někdo navštívil některé z měst severní Afriky, bude jako doma.

Pohyb Ezia i jiných postav je slušný, občas mě sice při soubojích zarazila potřeba nepřátel být na stejné úrovni, jako jste vy, takže se za vámi šplhají na nějakou zídku místo toho, aby vám zrádně sekli po noze, ale člověk nemůže mít všechno.

Docela kladně bych hodnotil i občasné chyby (přeskakování obrazu, šumy, "električtí duchové", trhaný obraz), které
ACR_10.JPGvyvstanou ve videích nebo herních předělech. Autoři nám tak asi chtěli naznačit, že vše je simulace v Animu, a proto je vše možné.

Zvuková stránka se opravdu povedla. Živost města dokreslují zvuky davu, výkřiky obchodníků nebo projevy heroldů, které nejsou nijak zcestné. Pohyb Ezia je doprovázen reálnou škálou zvuků, která vás totálně vtáhne do hry, a vy nesledujete, po čem běžíte, protože vše je tak uvěřitelné, že to berete jako skutečnost.

Hudební stránka je opět v režii Jespera Kyda, jenž stojí i za předchozími díly AC série. Určitě vás nepřekvapí, že soundtrack je opět úchvatný, propojení s vizuální stránkou funguje na jedničku. Jednotlivé melodie jsou lehce pamatovatelné a budete si je broukat i po dohrání. Některé motivy se opakují z předchozích dílů, jen mají orientálněji laděné aranžmá, které dokresluje atmosféru.

Lokalizaci do češtiny si vzal do rukou opět distributor ACR pro Českou republiku Playman a vše jede ve starých kolejích, tzn. čeština je kvalitně zhotovená a díky ní si můžeme příběh vychutnávat až do konce.





Multiplayer má motivační prvek

          Multiplayer jsem si záměrně nechal na konec recenze. Po kladných ohlasech na hru pro více hráčů v ACB bylo jasné, že se od možnosti zahrát si za templáře neupustí ani v ACR. Byly vytvořeny nové lokace, někteří oblíbenci se vrátili z minulého dílu. Postavy jsou upraveny podle prostředí, takže se setkáte s orientálněji vypadajícími válečníky. OvládáníACB11.jpg zůstalo více méně podobné.

Zvětšil se počet herních módů. Tradiční Hledá se, Deathmatch nebo Týmové soutěže zůstaly, navíc se k nim přidaly nové módy jako například Krádež artefaktu (princip Capture the flag) a další.

Podstatnou změnou je tzv. čestná smrt, která odbourává situaci, při níž víte, že vás někdo sleduje, ale své smrti nemůžete zabránit. Na rozdíl od ACB totiž můžete zkusit omráčit soupeře. Pokud nebudete úspěšní, budete se alespoň při smrti bránit, což vede k nepovedenému zabití a vy i přes svou záhubu získáte nějaké body, které budou odečteny z hodnocení soupeřovy snahy.

Pocit z toho, že zpoza každého rohu na vás může vyskočit nepřítel a poslat vás do věčných lovišť, nemizí a navíc je ještě umocněn, protože pokud je váš pronásledovatel ve vaší blízkosti, spustí se do zvuku šepot. Pocit z blízkosti soupeře je až hmatatelný a vy jen hledáte podezřele pohybující se postavy. Počítač simuluje chování hráče a AI postavy náhle mění
ACR_12.jpgsměr, z čista jasna se rozběhnou a tak dále, takže opravdu nevíte, kdo je na vaší stopě.

Za své působení v multiplayerových bojích získáváte zkušenosti, které vám otvírají nové možnosti při tvorbě vaší postavy. Nejenže si můžete vybrat schopnosti, jimiž bude vaše postava disponovat, ale také můžete upravovat její vzhled od barvy šatů, typu zbraně, typu brnění až po estetický doplněk. Navíc si můžete vytvořit vlastní emblém, který vaše postava může nosit. Vše nakupujete za Abstergo body, které získáváte za účasti v bojích a úspěchy, jež při nich nasbíráte.

Novinkou je, že je hra pro více hráčů propojena náznakem příběh. Během vašeho tréninku roste vaše důležitost v rámci hierarchie templářů v Abstergu a vy se tak dostáváte k citlivým informacím, které objasňují historii řádu a pohnutky jeho činů v současnosti. Pro všechny fanoušky AC tématiky je povinnost tyto tajemství odhalovat, a proto je přísun hráčů v multiplayerových řežích zaručen.





Verdikt

         Assassin's Creed Odhalení je více než důstojným zakončením putování Ezia po herních obrazovkách. Mírné grafické nedokonalosti, zastaralejší engine a krátká herní doba hlavního příběhu je více než vyvážena hutností děje, který ocení každý fanoušek AC série, a multiplayerem. V souhrnu je ACR o chloupek slabší, než jeho italští předchůdci, ale své kvality zcela jistě má.


Hodnocení

90 % 

Výrobce: Ubisoft

Distributor v ČR: Playman

Lokalizace: CZ titulky

Minimální konfigurace: Win XP/Vista/7, Dvoujádrový procesor, 2 GB RAM, Grafická karta 256 MB s podporou Shader Model 3.0 (berte s rezervou)

 
< Předch.   Další >

 
Nepřehlédněte:

Hlíva ústřičná si rychle získala oblibu mezi českými zákazníky. Díky své jemně naslédlé chuti a především výraznému aroma se skvěle hodí jako koření do jídel, ale i v celých kusech či...

Čtěte dále...

Kdo je online
5 hostů a 1 člen
Herní koutek na FB
Herní koutek na Facebooku

Datum a čas

Sestavuji aktuální kalendář ...

Přihlášení





Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!
Počasí

© 2009-2017 Herní koutek